Tři silné hatchbacky s pohonem předních kol 7.10.2016

Tři silné hatchbacky s pohonem předních kol, tři různé charaktery. Nejvíce nás překvapil projev speciální edice k 40. výročí legendy GTI. Tohle se Wolfsburgu povedlo!

Ač se to na první pohled nezdá, největší novinkou ze tří zkoušených modelů je Volkswagen Golf GTI, jenž do srovnání dorazil ve variantě Clubsport, oslavující čtyřicátiny jednoho z nejslavnějších rychlých hatchbacků světa. Technicky vychází z provedení Performance, s nímž mimo jiné sdílí elektrohydraulický závěr diferenciálu předních kol VAQ v podobě vícelamelové spojky, jež se stará o svornost.

Od slabších sourozenců se liší i vizuálně. Clubsport zdobí odlišný přední nárazník s výraznějšími nasávacími otvory. Vzadu zaujme spoiler lemující páté dveře. Uvnitř pak budí pozornost sportovní volant se zploštělým spodkem a věncem z alcantary a příplatkové skořepiny za 41.000 Kč. Pozitivní dojem z celku dotvářejí též devatenáctipalcové disky Pretoria za mastných 70 tisíc. S jejich pořízením nicméně dostanete též adaptivní podvozek, za nějž jinak dáte 25.400 Kč. Nebojíme se říci, že po estetické stránce nám GTI Clubsport přijde jako nejpovedenější z celé rodiny ostrých golfů, a to včetně verze R.

Vedle přikrášlení se Volkswagen dočkal též dopingu v podobě zvýšení výkonu ze 169 na 195 kW. Krátkodobě však ze sebe přeplňovaný dvoulitr dostane až 213 kilowattů, tedy stejný nášup, jakým disponuje technicky spřízněný Seat Leon Cupra290. Oba evropští reprezentanti se však musejí sklonit před japonským nindžou, jehož nově vyvinutý čtyřválec K20C1 ze sebe vymáčkne rovných 228 kW a 400 newtonmetrů navrch (o 50 více než soupeři).

Honda se pyšní nejnápadnějším kabátem s ostrými liniemi a zadním křídlem tak rozměrným, že by se za něj nestyděl nejeden fanoušek raných snímků série Rychle a zběsile. Právem se Civic Type R honosí titulem jedné z nejrychlejších předokolek na slavné Severní smyčce Nürburgringu. Extravagantní vzezření totiž není jen marketingová vějička. Japonský ostrostřelec navíc dává do placu třeba mechanický samosvor na přední nápravě nebo zběsilý přeplňovaný dvoulitr, jenž na okreskách potrápí i mnohem silnější agregáty.

Do repertoáru silných hatchbacků v posledních letech ovšem nepatří jen rebelské vymetání zapadlých venkovských cest a občasné řádění na okruhu, více než kdy jindy totiž fungují i jako společníci při cestách do práce, na nákupy či na dovolenou. I proto vedle sprintů a kličkování musejí zvládat též zdolávání městských nástrah či monotónní dálniční přesuny. A zapomenout nesmíme ani na velikost bankovního konta a tloušťku peněženky. Proto se zaměříme také na pragmatickou stránku.

Takřka všemi vychvalovaná Honda Civic Type R tentokrát skončila až na třetím místě. Na vině jsou především racionální parametry hodnocení. Základní cena zkoušené verze totiž startuje na částce blížící se 970.000 Kč, což je o 150 tisíc více než v případě Golfu GTI Clubsport. Na rozdíl od německého konkurenta civic ovšem nabídne takřka kompletní výbavu se záplavou bezpečnostních asistentů a komfortních prvků, za něž u soupeřů draze zaplatíte. Ve výsledku tak více vadí akrobatické nastupování a vystupování z tvarovaných předních křesel a mizerný výhled přes zadní okno. A při jízdě též prokluzování kol na vlhkém povrchu. Ve vyšším tempu totiž přední kola občas nestačila vysoce potentnímu motoru, jemuž bychom hádali i o 50 koní více. Na rovince a suché vozovce je ovšem vše, jak má být. Po stisknutí tlačítka R+ na palubní desce se ze civiku stává šinkansen s reakcemi samuraje. Ani ještě tužší sportovní nastavení tlumičů nijak zvlášť neobtěžuje ranami od kol, líbí se také bryskní odezva na sešlápnutí plynového pedálu a chuť jít do otáček. Stejně tak jsme si zamilovali přesný chod šestistupňového manuálu a tak akorát tuhou spojku s jasným bodem záběru. Zkrátka ostrý japonec zaujme především dynamicky laděné řidiče, jimž menší dávku každodennosti vynahradí puristickým projevem hondy.

Plusy

• Vynikající motor, tuhá karoserie, dostatečný jízdní komfort, přesné řazení, přilnavost na rovinkách, bohatá standardní výbava.

Minusy

• Horší výhled vzad, sedadla s výrazným bočním vedením znesnadňují nástup a výstup, trakce na vlhku v zatáčkách, menší univerzálnost.

Na clubsportu se nám líbí především to, že Volkswagen po letech opět trochu upustil od přílišné konzervativnosti a výroční edici vybavil na poměry značky odvážným a hlavně atraktivním designem. V interiéru se nám líbil především volant se správným průměrem a příplatkové skořepiny, do nichž se dostává o poznání pohodlněji než v hondě. Škoda jen že se nedostalo například na karbonový dekor a podobné „blbůstky“, jež by rozsvítily jinak možná až moc přísnou kabinu. Spíše než estetická vylepšení nás však potěšila přítomnost lepivých slupek Michelin Pilot Sport Cup 2. S nimi kontrolka elektronické stabilizace bliká o poznání méně častěji než v seatu, jenž čas od času nestíhal přenést všechnu sílu na předek. V zatáčkách golf drží ještě o něco lépe než španělský sourozenec. Vrásky mu dělají pouze ostré nerovnosti typu kanálového víka, na nichž vůz nadskočí více než Civic Type R. Jinak se adaptivní tlumiče s 19“ disky vyrovnávají statečně. Řízení má ve sportovním režimu příjemný odpor, více citu by mu však rozhodně neuškodilo. Trochu nás zklamalo řazení, jež připomíná spíše běžný hatchback než jeden ze sportovních vrcholů modelové řady. Řadicí páce v kulise chybí větší přesnost a mechanický pocit jako v hondě.

Plusy

• Atraktivní design, ostřejší charakter proti verzi GTI Performance, přilnavost pneumatik, spojení zábavy univerzálnosti.

Minusy

• Cena některých příplatků ve spojení ne zrovna bohatou základní výbavou, měkčí spojka, odtažitější řízení, gumové řazení.

O modernizované cupře jsme psali již několikrát, naposledy v minulém čísle, kdy se nám do rukou dostalo kombi s dvouspojkou DSG. Pokud si však potenciál horkokrevného španěla chcete užít naplno, manuál je jasná volba. I když v praxi není tak precizní jako ústrojí testované hondy nebo převodovky od Mazdy. Na seatu najdeme stejné mouchy jako na Golfu GTI Clubsport. Proti němu je ovšem v běžném režimu o něco méně hlučný. Jakmile však přepnete do sportovního módu, upravený výfuk společně s šidítkem v podobě falešného zvuku z reproduktorů při akceleraci konečně vyloudí hluboké tóny. Rychlost, jakou je vůz schopen vyvinout i na běžných silnicích, je obdivuhodná. A navíc ji dokáže skvěle maskovat. Stačí na pár sekund více sešlápnout plynový pedál a rázem jedete daleko za limitem. V zatáčkách vás skvěle podrží sedadla s integrovanými opěrkami hlavy, jež jsou již na pohled pohodlnější než ta u soupeřů. Navzdory adaptivním tlumičům se nadobro nezbavíte občasného mlácení od kol, za nějž může nižší torzní tuhost karoserie. Při razantnějším rozjedu či na kluzkém povrchu se piktogram ESP rozbliká jako stroboskop. Možná by pomohly přilnavější pneumatiky z clubsportu. Přimlouváme se též za větší odlišení cupry od verzí FR. Agresivnější bodykit spolu s odvážnější kabinou by leonu výrazně prospěl. Uvidíme, třeba se modernizovaná verze brzy polepší.

Plusy

• Bezkonkurenční poměr ceny a výkonu, příjemný jízdní projev, rychlost v přímce i zatáčkách, sedadla s perfektním bočním vedením.

Minusy

• Průměrné řazení, exteriér i interiér by snesl větší odlišení od běžných verzí, občas horší trakce předních kol.

Umístění

• 1. místo Seat Leon (205 bodů): Cenově nejdostupnější, příjemný společník na každý den a zároveň pekelně rychlý.
• 2. místo Volkswagen Golf (203 bodů): Sourozenec seatu nás potěšil trakcí, má však podobné nectnosti a není nejlevnější.
• 3. místo Honda Civic (195 bodů): Nabídne nejvíce emocí a rychlost tryskáče. Daní za to je ovšem ústupek z praktičnosti.