Jak se měří objem kufru 19.8.2022
Pro mnoho lidí je objem zavazadlového prostoru zásadním kritériem při výběru nového vozu, protože velký kufr znatelně zvyšuje jeho praktičnost. Přemýšleli jste však někdy nad tím, jak se objem zavazadlového prostoru měří? Kufry automobilů nemají tvar kvádru či krychle a zpravidla se v nich nachází různé záhyby, zkosení a zákoutí, a tak metr spolu s jednoduchým výpočtem pro určení objemu nestačí. Musí se na to tedy jinak.
Kufr plný zelených kvádrů
Způsobů měření objemu kufru existuje více a je na každé automobilce, jaký způsob zvolí, za standard se ovšem považuje měření podle metodiky VDA (norma DIN 70020). Díky jednotnému postupu měření je možné objektivně porovnat různé modely od různých značek, které se této metodiky drží, a číslo v kolonce objemu kufru tím získává náležitou vypovídací hodnotu.
Měření se provádí za pomoci normovaných kvádrů, jež se do kufru skládají ručně podle příslušné normy. Normované kvádry měří 200 × 100 × 50 milimetrů a objem každého tak činí rovný 1 litr, díky čemuž jen stačí počítat, kolik se jich do kufru naskládá, a toto číslo se pak může rovnou zapsat do technické specifikace vozu, samozřejmě v patřičných jednotkách – litrech. Sluší se zmínit, že objem kufru není homologační údaj, a tudíž ho nikdo neověřuje, jako je tomu třeba u emisí. Technici zajišťující měření se pochopitelně snaží do kufru vyskládat co nejvíce kvádrů, ale nesmí přitom zapomenout na to, že musí být schopni kdykoliv dosáhnout stejného výsledku. Jedná se o tzv. zásadu opakovatelnosti. Norma dále nedovoluje, aby byly kvádry do kufru tlačeny silou.
Měření základního a maximálního objemu kufru
Na výběr je řada variant měření objemu kufru, při nichž se musí dodržovat normou stanovená pravidla. Obvykle se za základní objem kufru bere případ, kdy se kvádry při měření vyskládají do úrovně hrany opěradel zadních sedadel, případně do úrovně krytu zavazadlového prostoru, který kvádry nesmí nadzvedávat. Základní objem kufru dle normy zahrnuje i místo pod podlahou zavazadlového prostoru, tedy prostor pro uložení rezervního kola.
Normou je upraven také způsob měření maximálního objemu zavazadlového prostoru po sklopení zadní řady sedadel. V tomto případě se kvádry vyplňuje celý prostor až do stropu a velkou roli hrají rovněž přední sedadla, respektive jejich nastavení. Přední sedadla se nastavují za pomoci figuríny s parametry průměrného člověka do stanovené pozice. Jakmile se nastaví pozice sedadel, umístí se za ně přepážka zabraňující propadávání kvádrů kolem sedadel do přední části interiéru. Do maximálního objemu kufru se započítávají i dostupné úložné prostory a skuliny, jako jsou schránky ve dveřích nebo prostor u podlahy pod sklopenými sedadly.
Co na to počítač
Objem zavazadlového prostoru, který bude mít teprve vyvíjený model, je s malou odchylkou znám již předtím, než vůbec vznikne první prototyp. Konstruktéři totiž nečekají na to, kolik prostoru jim pro kufr zbyde, ale vůz již od začátku navrhují s představou o jeho velikosti a využitelnosti. První odhad objemu dává počítačová simulace, kdy se do virtuálního kufru umístí virtuální kvádry, jejichž velikost samozřejmě odpovídá těm normovaným ve skutečném světě. Umístit v programu kvádry do kufru dokáže buď program sám, nebo je může v počítači skládat vývojář.
Mnohé překvapí, že pro počítač je tento úkol velmi náročný a jeho řešení mu klidně zabere dva dny, protože analyzuje obrovský počet kombinací, jak mohou být kvádry poskládány, zatímco zkušený vývojář si s ním v modelovacím programu poradí během jednoho pracovního dne. Zajímavostí také je, že při reálném měření se většinou technikům podaří dosáhnout lepšího výsledku, než vychází na základě počítačové simulace – do kufru v základní konfiguraci dokážou díky zkušenostem vměstnat asi o 5 kvádrů více.
